Gray Zone Warfare - dojmy z hraní české taktické akce
Česká taktická akce Gray Zone Warfare dorazila do předběžného přístupu. Výlet na fiktivní ostrov Lamang, jehož prostředí skrývá nejedno tajemství, jsme nemohli odmítnout. Pořádně jsme se zapotili a umírali na každém rohu, ale o skvělé herní zážitky rozhodně nebyla nouze.
Dodnes mi v živé paměti utkvěly okamžiky, kdy jsem se jako desetiletý všemožně snažil uchopit tehdy velmi oblíbený český vojenský simulátor Operation Flashpoint. Nebudu vám lhát, příliš mi to nešlo. Od roku 2001 utekla opravdu dlouhá doba, během které jsem měl možnost vyzkoušet mnoho realistických vojenských akcí, jakými jsou například série America's Army či Arma. V průběhu posledních let přišel na řadu žánr extrakčních stříleček, z nichž některé disponovali velkou mírou realistických prvků. Pravděpodobně vás ihned napadne titul Escape from Tarkov, o kterém bylo v posledních týdnech velmi slyšet. Bohužel však ne v pozitivním slova smyslu. Ano, i do této hry jsem jednu dobu zapustil své kořeny, ale příliš dlouho mi to nevydrželo. Když brněnské studio MADFINGER Games, které se v minulosti soustředilo výhradně na vývoj mobilních titulů, oznámilo vojenskou taktickou akci Gray Zone Warfare, ihned jsem zpozorněl. Netrvalo to dlouho a tvůrci z mého rodné města do světa vypustili předběžný přístup jejich nového dítka. V redakci jsme si výlet na tajemný ostrov Lamang nemohli nechat ujít, a tak jsme se s kolegou Dominikem Tománkem vypravili na cestu za kořistí, přežitím a herními zážitky.
Vedro, vlhko a komáři
Gray Zone Warfare je zasazeno do prostředí fiktivního ostrova Lamang, ležícího v jihovýchodní Asii. Premisou příběhu je tajemná událost, díky které byla celá oblast uzavřena do karantény. Organizace spojených národů evakuovala drtivou většinu místního civilního obyvatelstva a na ostrov Lamang se vypravily tři soukromé vojenské společnosti: Lamang Recovery Initiative, Mithras Security Systems a Crimson Shield International. Jakožto hráč se připojíte k jedné ze tří zmíněných frakcí, abyste prozkoumali všemožná zákoutí smrtícího asijského prostředí a získali cenné informace a vybavení. Zde je nutné zmínit, že pokud se chcete na Lamang vypravit s kamarády (což vřele doporučuji), musíte být členy stejné frakce.
Gray Zone Warfare je zasazeno do prostředí fiktivního ostrova Lamang.
Jakmile si vytvoříte postavu a zvolíte příslušnost, můžete se vrhnout do nelítostného boje. Autoři hry se inspirovali Laosem, tudíž počítejte s úmorným vedrem, vlhkem a všudypřítomnými komáry. Mapa o rozloze 42 km² je vskutku obrovská a její podrobný průzkum vám zabere desítky hodin. K pohybu po oblasti slouží vrtulníky, díky kterým se můžete přesouvat na předem dané přistávací zóny. Většinu času nicméně strávíte chůzí. Vozidla aktuálně dostupná nejsou, ale umím si představit, že se jich v budoucích aktualizacích dočkáme. Ostrov Lamang k tomu vyloženě svádí. Herní servery pojmou maximálně 48 žoldáků (16 pro každou ze tří frakcí). Často se tak stává, že si na přílet transportu počkáte déle, než by bylo zdrávo. Vrtulníků totiž není příliš mnoho. Ačkoliv se v případě Lamangu jedná prakticky o jeden jediný biom v podobě džungle, průzkum ostrova mne dokázal během dvaceti hodin, které jsem s Gray Zone Warfare prozatím strávil, opravdu pohltit.
Zabij, nebo budeš zabit
Postup hrou se odvíjí od plnění různorodých misí, které lze sice označit za poměrně generické, ale rozhodně ne nudné. NPC postavy, přesněji prodejci, vám zadávají série úkolů, po jejichž splnění získáváte reputaci. Ta zvyšuje úroveň daného prodejce, čímž se vám u něj zpřístupní nové zbraně, součástky, vybavení a náročnější mise. Jednou musíte získat zásoby léků, jindy důležité dokumenty. Řada přijde i na eliminaci místních vojenských skupin, bossů či průzkum nebezpečných lokací.
Postup hrou se odvíjí od plnění různorodých misí.
Při konfliktu s nepřítelem rozhodně neočekávejte žádné Call of Duty. Studio MADFINGER Games cílí na co možná nejvyšší míru realismu, a tak se často stává, že zemřete velice rychle. Počítat je nutno s balistickou dráhou letu kulky, omezeným počtem munice či nutností vyrážet na výpravy opravdu vybaveni a zásobeni. Bez přilby a hrudního postroje si příliš neškrtnete. Milovníci úpravy zbraní budou v sedmém nebi. Každou pušku, samopal či brokovnici lze upravit dle vašich preferencí. Uživatelské rozhraní inventáře je velmi podobné již zmíněnému Escape from Tarkov, jehož veteráni se budou cítit jako doma. Za sebe bych doporučil na zbraň co nejdříve aplikovat zaměřovač, a to z důvodu opravdu hustých porostů, skrze které jsou protivníci špatně vidět.
Samotní nepřátelé umí být velice smrtící, ale jelikož se jedná o titul v předběžném přístupu, často narazíte i na chyby v podobě přesného opaku. Několikrát jsem se musel pousmát nad zmatenou umělou inteligencí protivníků, kteří na mě bezduše civěli, abych následně ztratil veškerou kořist díky jedné dobře mířené ráně, jež přišla odněkud ze křoví. Přestřelky jsou ve většině případů velmi napínavé a intenzivní, velký prostor pro chyby ze strany hráče tu není. Pokud vás nepřítel přece jen zasáhne, neznamená to vždy automaticky smrt. Díky propracovanému systému léčení se můžete např. obvázat, aplikovat dlahu, doplnit ztracenou krev, vzít si prášky proti bolesti atd. V případě poranění orgánů je situace o poznání vážnější. Pokud nedisponujete chirurgickou sadou, je s vámi většinou amen.
Nepřátelé umí být velice smrtící.
Gray Zone Warfare nabízí možnost kooperace až pro čtyři hráče. Hraní s kamarády jednoznačně doporučuji. Nic se nevyrovná pocitu, že vám někdo kryje záda a může vás vyléčit. Drtivou většinu herního času jsem tudíž trávil s kolegou Dominikem Tománkem, případně s dvojicí anglických hráčů, na které jsem narazil zcela náhodně, a se kterými jsem si náramně sedl. Následovalo několik celovečerních herních seancí plných napětí, humoru a touhy dostat se do neprobádaných zákoutí ostrova Lamang. Díky nedokonalosti předběžného přístupu jsem se stal i svědkem humorných situací, a to díky spoluhráči, který neměl hlavu a oblečení. Ostrovní flórou se tudíž prodíral pouze v trenkách. Nu což, alespoň mu nebylo horko. Mušku měl nicméně brilantní a byl velkým přínosem pro tým.
Převážnou část herní doby jsem trávil v režimu Joint Operations, tedy PvE (hráč versus prostředí). Druhou možností je herní mód Warfare, který spadá do kolonky PvEvP (hráč versus prostředí versus hráč). Druhý režim je dle mého názoru spíše pro otrlé válečné veterány, kteří se nebudou rozčilovat nad ztrátou vybavení, ke které přispěl rádoby vtipný spoluhráč tím, že vás za doprovodu smíchu střelil do hlavy. Ano, i v Gray Zone Warfare narazíte na toxické jedince, ale v PvE módu jsem měl štěstí na velmi příjemné spoluhráče. Tímto zdravím bezhlavého Němce v trenkách! Režim Warfare nicméně přináší o poznání hustější atmosféru, jelikož nikdy nevíte, kdo zapříčiní váš konec.
Krásné, ale zatraceně náročné
Nedokonalý technický stav k předběžným přístupům patří. Problém ovšem nastává, když díky neexistující optimalizaci nedosáhnete na hratelný framerate. Gray Zone Warfare běží na Unreal Engine 5 a musím uznat, že vypadá vskutku krásně. Se sestavou Ryzen 5600x, RTX 3070 Ti a 32 GB RAM jsem se při rozlišení 1440p a minimálních detailech nebyl schopný dostat na stabilních 60fps. A to navíc za použití DLSS Balanced. Vyšších snímků se mi podařilo dosáhnout při aktivaci technologií AMD FSR a AMD FMF (Fluid Motion Frames - generování snímků), které lze zapnout i na mé grafické kartě. Při tomto nastavení hra nicméně padala každých pět minut, což mělo za následek ztrátu vybavení. Musel jsem se tedy vrátit k nízkým detailům a DLSS.
Nebyl jsem se schopný dostat na stabilních 60fps.
Nároky her jdou neúprosně vzhůru a moje sestava má to nejlepší již za sebou, ale niterně jsem doufal, že mi zajistí podstatně lepší zážitek. Je to škoda, jelikož při pominutí technického stavu jsem si dobu strávenou s Gray Zone Warfare opravdu užíval. Pády na 30 a méně fps mi zážitek ale razantně zhoršovaly. Oficiální doporučené požadavky navíc obsahují právě moji RTX 3070 Ti, což mi přijde naprosto mimo mísu. Pokud tedy nepovažujete 30fps za dostačující. Doufám, že se situace postupem času zlepší. V případě, že disponujete aktuálním železem vyšší třídy, bude váš zážitek o poznání plynulejší. Soudím tak dle mnoha technických videí, které jsem zhlédl na YouTube.
Ostrov plný potenciálu
Dvacet hodin v Gray Zone Warfare uteklo jako voda. Díky skvělým spoluhráčům jsem si odnesl plný zásobník silných vzpomínek a zážitků. Brněnští tvůrci z MADFINGER Games mají v rukou potenciální hit, který by mohl oslovit nováčky i veterány žánru, kteří hledají nový domov mezi taktickými akcemi. Za nejdůležitější další kroky osobně považuji zlepšení technického stavu a odstranění chyb. Ostrov Lamang je krásný, obrovský a smrtící. Jsem přesvědčený, že jsem se na něj nevydal naposledy.
